Všechno to začalo roku 2007, kdy jsem se v Praze narodila já, bez sourozenců, ale zato s nejlepšími rodiči. Již od malička jsem zlobila a byla lehce hyperaktivní, to ale muselo skončit jakmile jsem nastoupila na základní školu v naší obci.
Zde jsem dostala nejbáječnější učitelku, kterou jsem si mohla kdy přát. Škola nebylo moje oblíbené místo, sedět v lavici mě nebavilo, byla jsem výřečné dítě, co se stále houpalo, paní učitelka se mnou ale neztratila nervy a celých pět let mě učila, díky ní jsem se naučila psát a číst, což jsou věci, které ve svém volném čase dělám pořád a ráda.
Už ve čtvrté třídě jsem napsala svou první povídku, kterou jsem dala přečíst své rodině, bohužel se ztratila.
Jelikož mě to na základce moc nebavilo, rozhodla jsem se s rodiči, že zkusíme osmileté gymnázium, kam jsem se nakonec dostala. Moje první učitelka češtiny, nebyla ta nejlepší, ale i tak jsem měla svým způsobem ráda, poté musela ze zdravotních důvodů nám neznámých odejít a nastoupila naše druhá učitelka.
S ní jsme psali spousty slohů na témata, která mě velice bavila a rozvíjela mou fantazii, a byla to právě paní učitelka, kdo mi vnukl nápad na obstarání si blogu, kam bych si mohla všechny svoje povídky napsat a už nikdy se neztratí, protože co jednou na internet dáte, nikdy nezmizí.
Aaaa jo, tohle jsem já, holčina co má sny, jako každý jiný, ale ne každý se je snaží realizovat
Zde jsem dostala nejbáječnější učitelku, kterou jsem si mohla kdy přát. Škola nebylo moje oblíbené místo, sedět v lavici mě nebavilo, byla jsem výřečné dítě, co se stále houpalo, paní učitelka se mnou ale neztratila nervy a celých pět let mě učila, díky ní jsem se naučila psát a číst, což jsou věci, které ve svém volném čase dělám pořád a ráda.
Už ve čtvrté třídě jsem napsala svou první povídku, kterou jsem dala přečíst své rodině, bohužel se ztratila.
Jelikož mě to na základce moc nebavilo, rozhodla jsem se s rodiči, že zkusíme osmileté gymnázium, kam jsem se nakonec dostala. Moje první učitelka češtiny, nebyla ta nejlepší, ale i tak jsem měla svým způsobem ráda, poté musela ze zdravotních důvodů nám neznámých odejít a nastoupila naše druhá učitelka.
S ní jsme psali spousty slohů na témata, která mě velice bavila a rozvíjela mou fantazii, a byla to právě paní učitelka, kdo mi vnukl nápad na obstarání si blogu, kam bych si mohla všechny svoje povídky napsat a už nikdy se neztratí, protože co jednou na internet dáte, nikdy nezmizí.
Komentáře
Okomentovat