Povinnosti a zákazy

Před začátkem jsem chtěla jenom říct, že mám rodiče ráda, povinnosti my zas tak nevadí, musíme se naučit být zodpovědní, ale někdy je to lehce otravné a ještě upozornění: BLOG OBSAHUJE MOJE NÁZORY A MYŠLENKY, NECHCI TO NIKOMU VNUCOVAT A ANI JEHO NÁZOR VYVRACET. 
Děkuji za pochopení, Maura

Povinnosti máme všichni, od těch, která dává stát, až po ty, které máme doma od rodičů a upřímně? Někdy je to celkem na nic, nechci tady říkat věci, jako že povinnosti jsou úplně na nic, že by se mněli zrušit, nějakou zodpovědnost, a to stejné se zákazy.  

Některé mi přijdu ale extrémní nebo bezdůvodné. Když začnu povinnostmi, tak bych řekla že většina lidí má povinnosti: od státu-platit daně (to se ale týká 18 plus), kupovat jízdenky, „stát“ pro rodiče jsou rodiče (minimálně můj a bráchy), od těch máme jako povinnost uklízení myčky, uklízení obýváku a vynášení odpadků.

   Samo o sobě by to zas tak špatné nebylo, jenže u nás se k tomu se váže ještě jedna věta: “Povinnosti, škola, zábava.” Co to znamená v životě? Že když je myčka hotová a rodiče vás zavolají, musíte jít, protože omluva: “Nemůžu dělám něco do školy”, se prostě nepočítá a věřte, že když jste uprostřed článku, tak se vám nechce odcházet, abyste se poté půl hodiny hledali, kde jste byli a zapomněli o čem jste četli. 

  Jedna věc, která mě taky lehce rozčiluje na rodičích (co se týká povinností), je to, jak říkají: “Když my jsme byli mladí jako vy, dělali jsme toho mnohem víc než vy, každou neděl jsme vařili obědy, utírali prach, vytírali podlahu.” Tento argument mě štve už jenom proto, že doba se mění a děti před rodiči také toho dělali více než oni. 

  Vždycky mám chuť říct, že je to přece věc rodičů, jak nás vychovají, kdyby nás vychovali tak, abychom vytírali podlahu a každou neděli vařili oběd, tak to budete dělat, ale my mladší máme zakázáno s nimi tak to mluvit, protože to se to považuje za drzost (asi to trochu drzé je, ale...).  

To není ale jediné, co máme zakázané od státu máme zakázané do 18 let nesmíš pít alkohol, nesmíš kouřit, ale to dává smysl, tyhle ty věci nám ubližují na zdraví a až od 18 jste dospělí a máte plnou zodpovědnost za to, co jste udělali.  

  Nějaké zákazy jsou ale zvláštní, nebo vám nikdo neřekne proč. Třeba takový zákaz plavání, někde máme napsané: “Zákaz plavání, nebezpečí úrazu”, to je hezký že vás varují, ale jaký nebezpečí úrazu? Když vidíte průhlednou vodu, tak nevidíte žádné nebezpečí, třeba u moře máte napsané, že se zde mohou vyskytovat žraloci. Po takové informace sám do vody opravdu chtít nebude. 

  Na závěr můj poznatek, když řeknete někomu, že něco nemá dělat, jasně že to udělá, nebo o tom bude dlouze přemýšlet, proč? To netuším.