Klaun

 

Sedím u stolu a jím svoji sýrovou pizzu a koukám na nějaký béčkový seriál. Nic moc se tam neděje, jsou na party a někdo moc bumbal. Vedle mě sedí můj pes a kouká se na mě prosebnýma očima, hodím kousíček pizzy. Koukám dál, nějaká holka se tam svalila, slyším malinké zavrzání, to jedno konkrétní prkno v druhém patře, vždycky takhle vrzne. Zavolala jsem: „Haló? Je tam někdo?“. Samozřejmě nikdo neodpovídal. Zřejmě se mi to muselo jenom zdát. Za chvíli jsem to uslyšel znova, tentokrát jsem se rozhodl vyjít nahoru, bez zvuku, abych se rozhlídl, nikoho jsem ale neviděl, asi jsem se špatně vyspal, vždyť za chvíli budou 3 ráno.

Šel jsem si lehnout převlíkl se do pyžama a chystal se lehnout, když můj pes zaštěkal začal štěkat, nahlas, nic jsem si z toho ale nedělal, asi voním po pizze, pohladil jsem ho, a šel si lehnout do postele, zavřel jsem oči a se zvláštním pocitem usínal, jako by mě někdo sledoval.

Světlo z okna mi osvítilo ložnici, probudil jsem se a světlo zhaslo. Koukal jsem se z okna a nic jsem neviděl na jednou mi naskočila husí kůže. Nemohl jsem se hýbat ani dýchat, do levého ucha mi zašeptal hlas, mužský se stopou whisky a tabáku „Otoč se, slyšíš?“ Málem jsem dostal infarkt, otočil jsem se, viděl jsem bílou masku s velkým červeným nosem, modrými stíny a barevnou paruku s něčím co vypadalo jako pytel na odpadky. Chvíli jsem stál a přemýšlel co se stalo mému psovi, jestli ho ten klaun zabil, normálně totiž štěkal na všechno, teď ale nic…. Začal jsem utíkat ten Klaun mě chytil za límec a začal se hystericky smát, přitáhl mě, ucítil sem divný pocit v krku a bolest na rukách.

Probudil jsem se, cítil jsem se skvěle. Přišel jsem k okénku a roztáhl závěsy, viděl jsem tam červeně napsáno: „Nezdálo se ti to, opravdu jsem tu byl“. Lekl jsem se, začala jsem běhat po horním patře a volal jsem na svého psa, seběhl jsem dolů a podíval se do kuchyně, nic jsem tam neviděl, okamžitě jsem v běhl do koupelny a tam, tam jsem viděl mého pejska, můj miláček tam leží ve vaně s břichem rozříznutý od hlavy až k nohám. Klekl jsem si vedle něho a začal brečet po chvíli jsem se zvedl a zavolal policii, když přijeli uvědomili mě že mám pořezané ruce a vyslechli mě, jen aby věděli na čem stojí, poté zavolali záchranku, aby mi dali prášky na zklidnění a vydezinfikovali ruce. Policie prohlédla vnitřek domu, ale nic nenašli, poté šli na zahradu a tam našli schované za stromy, v úplném rohu zahrady, dům, domeček, spíš stan, kolem byly cigarety, whisky, spacák, matrace, nějaké bonbóny a nůž od krve, od krve z mého překrásného psa.

Přestěhoval jsem se hned jak to šlo, pořád nemůžu spát. Asi na to nikdy nezapomenu, můj pes zůstane navždy mou vzpomínkou, nikdy na něj nezapomenu. Vždycky jsem nezůstane, můj pejsek, ten strach z klaunů a ta noc. Ten (pro mě původně sen) nikdy nezmizí, možná až umřu. Do té doby mě to bude strašit ve dne v noci.