„Ticho!!“ Rozeznělo se od zasedací místností od čela stolu. „Můžete mi říct, co se tram ksakru stalo?“ „No-no, zvrtlo se to, nějak, něco se tam pokazilo…“ Snažil se malý hnědovlasý klučina vysvětlit, téměř okamžitě byl ale vyrušen „NO TO MI DOŠLO,“ rozkřikl se „proč je tady s námi tahle věc, to mi ještě nikdo neřekl.“ „Vpletl se do akce.“ Ozvalo se odněkud, velice klidným, relativně hlubokým hlasem. „A tohle byl kdo? Kdo to řekl??“ „Já“ ozvalo se od dveří, všichni se okamžitě otočili a uviděli vysokou postavu, na sobě měla oblek, její hnědé, lehce kudrnaté vlasy před obličejem, kdyby neměl ruce zastrčené hluboko do kapes, na jeho rukou byste si všimli několika prstenů, na kalhotách měl několik řetízků, jen tak na ozdobu, na nohách bílé boty. „Ohh, to jsi ty Smiley, řekneš mi, co se stalo?“ „S radostí pane.“ ˇřekl a zvedl hlavu, aby si mohl odstrčit vlasy z obličeje, sundal si z úst roušku, kterou nosil, aby lidi neviděli jeho obličej, skrýval po...