Vnitřní změna

Vnitřní zmněna

Není to tak dávno co jsem snil o tom že si založím továrnu, kde bych mohl vyrábět křídy. Jestli se mě ptáte proč, tak křída mi připomíná mého otce který zemřel když mi bylo sedmlet, já si maloval s křídami

Táta se šel podívat jak mi to jde, když se to stalo. Ze zatáčky vyjel velkou rychlostí blázen v červeném Ferrari a tátu srazil dva dny bojoval o svůj život v nemocnici poté umřel na následek zlomenin ze kterých se mu dostala sraženina do plic. Bylo 6 července 1997 a dnes o 23 let později nastupuji do autobusu směrem do Olomouce- kde mám koupit prostory pro továrnu.

Platím lístek a řidič se na mě podívá počkat ne, to nemůže být on...

...oklepu se a jdu dál, každý v autobuse se na mě kouká, všechny obličeje tenhle pán a támhleta slečna, ne to není možné. Počkat, počkat, vzadu někdo sedí, slečna né o moc mladší než já, vypadá zvláštně, ale přitažlivě, vydal jsem se k ní.

Zeptal jsem se kam jede na odpověděla, nemluvila, přesto jsem to věděl, neverbální komunikace. Ptala se mě na životní příběh a já jí ho řekl, nahlas a přede všemi, prý mě špatně slyší. Všichni lidé se na mě koukali s obličejem mého... Ne, on je mrtvý, nesmím na to mylset.

„Nemysli na něj je mrtvý“ Jak to ví????

„Kam máš namířeno“

„Do Olomouce Jdu tam koupit továrnu budu vyrábět křídy“

„Jdi se vyspat“

Nevím proč jsem to udělal, ale ona mi to řekla, nevím proč, lehl jsem si přesně přes pět sedaček jak mi nařídila, lehl jsem si hlavou na její stehna a začala mi šeptat do ucha její slova, se zavřenou pusou, bez významu v našem jazyce, ale přesto jsem úplně přesně věděl co mi šeptá.

Usnul jsem rychlostí kterou letí náboj z hlavně pistole, nevím jak to udělala, ale dostala se mi do snu, ukázala mi jak se zbavit stresu a strachu o kterém jsem ani nevěděl že mám, učila mně jak být sebejistý, učila mně jak pomoct ostatním stejně jako ona mně.

Udělala ze mě dojem hypnotizéra který mě kontroluje pořád mi opakovala jak má pomáhat lidem bez naděje, stejným jako jsem byl já, nebral jsem si to osobně. Najednou odešla a sebou měla klec, řekla mi že „to“ je mé staré. Já beznadějí.

Nyní jsem jiný člověk, jmenuji se Nicholas Drahý a změním svět, to mi řekla neznámá dívka v autobuse. Vystoupil jsem a vydal se nazpátek do Prahy, odhodlám pomoc další duši, přesně tak jak ta neznámá dívka mě.

Anonym tak si budu říkat, Anonym a ostatní které naučím také, budu známý jako ten Anonym.