Bolela mě hlava, slyšel jsem tolik zvuků, byl to mix všeho. Slyšel jsem hluboké hlasy, které vám vibrovali celým tělem, hlas mé matky a ten nejhorší, nejvíce nepříjemný, pískání ve velice vysoké frekvenci. Bolela mě z toho všeho hlava. Snažil jsem se přijít na to, co si říkali ale znělo to, jako by nemluvily řečí, které bych byl schopný rozumět, některé nezněly ani že by mluvili, byly to jen zvuky, které neustále měnily hlasitost. Bylo to jako byste postavily děti za mixážní pult, a ty by točily kolečkem ovládání hlasitosti. V hlavě mi tepalo, jako by tam vybuchovalo spoustu malých granátů, schoval jsem se do klubíčka a zacpal si uši, ten zvuk ale neustává. Zatlačil jsem na ně víc, ale nic nepomáhalo. Pomalu jsem otevřel oči, kolem bylo nic. Ne černo, nebo bílo, bylo tam nic. Jako když se snažíte podívat za sebe. Prostě nic a přesto mi v rohu mého vidění začala pumpovat malinká kulička. Měnila barvy, všechny barvy duhy a nějaké nové, které jsem v životě neviděl. Tyh...