Tento příběh je jen fikce, příběhy tomuto poboné jsou bohužel pro některé pravda „Ahoj“ Radostné zvuky se ozývají od brány malé základky uprostřed vesničky. Děti se objímají, mávají a radostně poskakují k autobusu, autům, nebo pěšky po chodníku domů. K místu, kde na ně čekají milující rodiče se sourozenci. Jediné dítě nikam nepospíchá. Sedí vedle brány tašku má vedle sebe odloženou, kolena přitažená k hrudníku, sluchátka v uších připojená k malé modré MP3. Z očí mu je vidět smutek a strach. Šourá se po chodníku kolem hřiště s rodiči, kteří houpají své ratolesti na houpačce, ozýval se jásot menších dětí hrajících si na babu a kolem maminky s kočárky. Odbočuje do postranní ulice, na konci které se nachází malý domek, vypadá jako z pohádky. Žlutá fasáda, červená střecha, velká zahrada, vzadu menší neupravené políčko, na kterém létají motýli a jiní malí tvorové. Vypadá jako z pohádky. To je jediné, co má s pohádkou společného. Zastavil se přede...